Tuesday, December 23, 2014

Před vánočkou

Zabaleno.

Na zabalení dárků pro Jori a Jana jsem využila fajn nápad z pinterestové studnice. Na místo jmenovek - fotky, aby Jorika tušila, který dárek je pro koho.

Už jen upéct vánočku, ozdobit stromek a je to :)

Ale to až zítra...

Těším se.

Je milo.

... nově vyrytá ptačí razítka ...

... fotky místo jmenovek ...

...

Wednesday, December 17, 2014

Víkend jaksepatří!

...žádná krkonošská idylka to nebyla, tedy co se počasí týče, spíše taková krkonošská klasika.

Ale jinak to by moc fajn.

Užili jsme si pořádného sněhu a horského vichru, svezli se rolbou, postavili sněhuláka a potkali naše milé kamarády.

Víkend jaksepatří!



Sníííh

Krkonošské mlíko :)

Nech se svés(z)t!

Tuesday, December 16, 2014

První Ježíšek

...první zabalené a o víkendu darované.

Letos balím střídmě.

Baličák, konopný provázek a vlastní razítka.

Jednoduše černobíle.




Monday, December 8, 2014

Číííí(s)t

Někdy tento návrh mylně považuji za prosbu o nočník a tak vybíhám, přibíhám s nočníkem a radostí, že už ví, kdy si říct...
Ale to už Jori skanduje néé!, néé! a ukazuje na poličku s knížkami.

Číííst, ne čííí!

Čtením teď trávíme většinu času, který jsme doma. Má své oblíbené knihy, které už zná skoro nazpaměť. Kromě knížek miluje prohlížení našich fotek. Někdy chce, abych četla já, někdy sama otáčí stránky a svou řečí vypráví, co se na nich všechno děje. Nově čte i svým oblíbeným - medvídkovi, sově a králičici.

Překvapuje mě, jaké malé detaily si pamatuje (kde je pampeliška, kde slunečnice, kde je pumpa, které auto bliká, kde se suší kalhoty, že borůvky jíme my a žaludy spíš zvířátka...).





Saturday, December 6, 2014

Odevzdaná

... tedy moje diplomka!

Uf!

Juch!

Po několika měsících nevíkendů se pomalu vracíme do starých rodinných kolejí.

Bytem voní upečené perníčky (nějak jsem neodhadla množství a pekla jsem je z kila mouky, je toho
jak pro regiment :) ) a my konečně vybíráme fotky.



Monday, December 1, 2014

Prosinec klidný

Listopad byl hodně hektický.

V každé volné chvíli jsem pracovala na dokončení diplomky. Ještě není svázaná, ale už ji v tom snad nic nezabrání...

V běhu mezi diplomkou a růstem stoliček, za velké pomoci mého muže,
vznikl náš první rodinný adventní kalendář. (dřevěná deska, tabulová barva, kolíčky, křída, jednoduché pytlíčky s překvapením: razítka, ozdobičky na stromeček, magnetky, rozinky)

Líbí se mi.

Těším se, jak budeme s Jorikou odpočítávat dny do Ježíška.
Těším se, jak se budeme na Vánoce společně připravovat, cukroví, Mikuláš a tak...
Jsem zvědavá, jak to všechno bude letos vnímat...

Přála bych si, aby byl náš prosinec klidný, abychom byli hodně spolu a užívali si adventní čas.


Je čas zastavení*


Tuesday, November 4, 2014

Když se dny krátí...

Jak ten podzim vlastně chutná?

...ubývá sil, nejraději bych zalezla za pec s knihou a dekou, teplýma ponožkama...

Zachumlat se, zazimovat....

Kakao, horká jablka, rozinky...

Asi to tak na podzim má být.
Trochu s tím bojuju, přijmout i tuto část roku a umět se z ní radovat.

Sluníčko je pro mě v těchto krátkých dnech tak vzácné a tak nabíjející.
Krásné dny*

Podzimní slunce...





 



Thursday, October 30, 2014

Kam na dárky...



Podzim nenávratně ovládl naše dny.
Pomalu začínám myslet na Vánoce.

Některé nápady se rodí, některé už čekají ve skříni a doufám, že některé objevím na Hračkárně. Hračkárna je jednodenní festival stylových hraček, který pořádá má milá kamarádka 15. 11. 2014 v prostorách Táborské Střelnice.

A musím říct, že dokázala na jedno místo pozvat fenomenální tvůrce originálních ne-běžných hraček. Příležitost je všechny potkat na jednom místě je nepromeškatelná!

Kdo nevěří, ať tam běží!

Monday, October 13, 2014

Obrázky z Šárky

Jan víkend trávil na tesařském kurzu. Přivezl pěkné štokrle...

My si užívaly dámský víkend s babičkou.

V neděli vzniklo pár fotek našich kamarádů v podzimní Šárce.

Víc takových slunných dní...









Thursday, October 2, 2014

Milano rules

Strávili jsme rychlý prodloužený víkend v Itálii...
V Itálii, která nemá chybu...
Ta káva! To víno! Ta pizza! Pasta! Saláty! Slunce! Úsměvy! Boty! Vůně!
Prostě Itálie...
Neděle v Miláně...
Na prohlídku Milána dohromady asi 5 hodin. Užili jsme si to! Bylo krásně... Doporučuji :)
Zaparkovali jsme kousek od stanice metra Buonarotti (parkování o víkendu zdarma). Červeným metrem jsme se svezli do centra a vystoupili na Cadorna FN. Moje touha vidět Leonardovu Poslední večeři zůstala nenaplněna, měli vyprodáno! Měli vyprodáno až do 8. října!!! Pamatuj - na tuhle prohlídku je nutná příprava dostatečně včas! Chvíli jsme pobyli před kostelem Santa Maria delle Grazie, kde se tento skvost skrývá a šupajdili jsme dál…

Před Santa Mariá delle Grazií...


Castello Sforzesco, hrad, jehož opevnění je od Leonarda a fresky od Bramanteho. Uvnitř je spoustu výstav, které jsme si nechali ujít a nasávali atmosféru jen procházením po Castellu a v jeho nádherném parku, který opravdu stojí za to! Bylo krásně, park plný lidí, pohoda malina!!

Parkování...


Po docela dlouhém povalování v parku jsme zamířili k hlavnímu chrámu na náměstí Duomo. Ohromný a ohromující.  Jestli někdy navštívíte Milano, jďete tam a hlavně… Jděte na jeho střechu. Já s Jori, jsme vyjely výtahem, Jan to vyběhl po schodech. Kočárek nám nechali dole, ale výjimečně, nemají tam na to prostory… Nahoře to ale na kočárek rozhodně není – spoustu schodů, zídeček a tak… Ale stojí to za to! Vážně paráda – jste na střeše, koukáte si z očí do očí se všema těma chrličema a celé Miláno Vám leží u nohou… Vážně paráda!!

Duomo

Na střeše...
 
Parádní výhledy!!

Potom už jen trocha milánských nákupů (sehnali jsme tu botky, co nám v české Zaře vyprodaliJ  a skvělá večeře!! Ta teda byla!!
Shopping :)


A šup zpátky do Ranca, kde jsme pobyli až do úterý. Teď už si zas užíváme babí léto v Praze.

Ale ta Itálie… Hmmm…. Ta má šmrnc, šarm a glanc!

Friday, September 26, 2014

Oblíbené

Nejsem fanda plastových ukřičených hraček... (ale kdo tady je, že? ;) )

Ale najít pěkné dřevěné, není úplně snadné...

Jeden typ na naše oblíbené, z dřeva lipového vytvořené hračky z chráněné dílny Rolnička.

Houbovou sadu Jori miluje, sbírá si je do taštičky s hlasitým "BA!".

"Ba"  je s nepatrnými intonačními rozdíly zástupné slovo pro asi nejvíc věcí: babička, banán, houba, bagr, chleba.

Ze zvířátek máme ještě ovečku a slepici, ale ty jsou zrovna někde zatoulané...







Sunday, September 21, 2014

Cestou domů

Byly to krásné dva týdny...

Jori včera poprvé utíkala sama do moře, ačkoli nebe bylo zatažené a moře divoké...

Zvládala se i potopit...

Už je tak velká, samostatná, srandovní, zkoumavá, tvrdohlavá...

Kam se podělo to malé miminko?

Domů jsme jeli trajektem z Trpanje do Ploče. Jori si pobyt na lodi užívala, běhala po palubě, koukala do vln, mávala na ostatní cestující. Cesta autem do Prahy zas tak veselá nebyla, ale zvládli jsme to a v pořádku nad ránem dorazili domů... Ani se mi nechce věřit, jak rychle to uteklo...

Tak zas za rok... Ahóóój moře!


Jedna z posledních cest z pláže...

Nová zastávka? Ano... Bubnování na poklopu :)

Moji milí...

Není nádherná?

Pozorování vln...

Pobíhání po palubě.
Naše malá velká, stále kojená... Ale o tom zas třeba příště :)




Thursday, September 18, 2014

... a ještě

Na výlety jsme moc nejezdili.
Vlastně většinu času trávíme na pláži, přijímáme slunce, šnorchlujeme, plaveme, hrajeme si...
Dřív jsem si takovou dovolenou vůbec neuměla představit. Všechny předchozí společné cesty byly s batohem, někam do daleka, nebo do vysoka. Letos jsem úplně spokojená, klidně bych tady to místní slunce, víno a moře ještě měsíc přijímala :)


Přeci jen z jednoho  pidi výletu do Trsteniku.

... a tím se tady řídíme :)





Výhledy...


aaa naše včerejší véča :)

uvařená naší paní domací

pochutnali jsme si :)
A takhle vypadá Joriky koupačka...


Už jsme zkoušeli i potápění a docela to šlo :)

Sunday, September 14, 2014

Zvesela z pláže

Večerní cesty z pláže jsou obvykle hodně veselé. Jorika je zvládá celé pěšky, ale musíme respektovat její pravidla hry:

1. Zastavit se u první zídky. Hrát s Jorikou kolem zídky na honěnou. Nechat ji na zídku lézt a přitom hořekovat, jejdanánkovat a krindapánovat - což ji přivádí k záchvatům smíchu.

2. Dokolečka bezúspěšně nabízet, jestli se už nevydáme domů.

3. Po dvaceti minutách neustálého lezení na první zídku, nadšeně souhlasit, že ano, to je ten správný směr a vykročit směrem k domovu...

4. Zastavit se u druhé zídky (15m vzdálené od první...). Koukat přes ní na moře a vlny...

5. Následovat Joriku od druhé zídky zpátky před první zídku, kde roste fíkovník. Za jejího mohutného povzbuzování "Mňam! Mňam!" Hledat zralý fík, drát se skrz fíkovník a trhat, půlit a Joriky pusu ládovat.

6. Zastavit se u první zídky. Hrát s ní kolem zídky na honěnou. Nechat ji na zídku lézt a přitom hořekovat, jejdanánkovat a krindapánovat - což Joriku přivádí k záchvatům smíchu.

7. Zastavit se u druhé zídky (15m vzdálené od první...). Koukat přes ní na moře a vlny...

8. Mávat na všechny kolemjdoucí.

9. Mávat na všechna auta.¨

10. Přijímat s nadšením všechny dary, které po cestě ukořistí, a nebědovat, do čeho všeho sahá.

11. Zastavit se u vrčící budky vysokého napětí a doufat, že do ní Jori nezačne nic strkat.

12. Nebát se pitbula domácích, jít se s ním pozdravit a doufat, že mu Jori nevleze do boudy.

13. Mávat zapadajícímu sluníčku.

Dnes to bylo obzvlášť vyvedené... Rychlou chůzí se to dá urazit za 2 minuty... Vlastně ani nevím, jak dlouho jsme to dnes šli my :)
První zídka
Máváme!
Cestou k druhé zídce...



Druhá zídka
Cestou zpátky k fíkovníku.
První zídka podruhé :)


Postávání u zídek umožňuje cvaknout pár kýčáčků:)

...

Kde je sluníčko???

No tady přeci...