o kojení

Už dlouho se odhodlávám, že napíšu o kojení Joriky několik řádků.

Otevřeně.


K povzbuzení někoho, kdo pochybuje.
K povzbuzení mě samotné.

Joriku jsem začala kojit hned po narození, téměř bez komplikací.


Neřídila jsem se žádnými intervaly, snažila jsem se nevnímat "dobré rady". Poslouchala jsem svou intuici, instinkt. Snažila jsem se naslouchat především Jorice.

Kojila jsem jí vždy, když chtěla. A věřte mi, často chtěla vlastně pořád. Přes den, i v noci. 

Kojila jsem ji kdekoli. A vlastně jsem začala objevovat mnoho výhod. Svačinka stále s sebou:), Jorika klidná, spokojená, veselá..

Ne, nebylo to vždy jen kouzelné.. Kojení osmkrát za noc mnoho síly nepřidá a ta záda!

Zprvu obdivné poznámky okolí typu: "To je skvělé, že ji ještě v 10 měsících kojíš!", se postupně mění na mnohdy rýpavé: 
"Ty ji ještě kojíš??! V roce a půl???" 

To jsou chvíle, kdy pochybuji. 

Nebo, když někdo ze známých s určitou pýchou vypráví, jak skvěle a jak brzy zvládli odstavení. Jako vítězství. Napadají mě myšlenky, jestli kojit tak dlouho, nemůže být vlastně selhání...

Jorice je 20 měsíců a kojím ji stále. Večer před spaním, několikrát v noci. Přes den občas před odpoledním spánkem. Nemám žádný plán, ani zakroužkované datum v kalendáři. Věřím jí a věřím sobě. 


Věřím, že přijde doba, kdy obě budeme vědět, že tato etapa končí. A připravené půjdeme dál...


Přes všechny pochybnosti, které mě občas napadají a nesnáze, které kojení provází, musím říct, že si toto specifické a ve své podstatě velmi krátké období užívám.


Ta blízkost, klid a intimita jsou ohromující.. Jsou to chvíle,  kdy se máme samy pro sebe. Jen my dvě. Matka a dcera. Jsme si nejblíž.

Jsou to chvilky hlubokých pohledů. Jejích nožiček opřených o mé nohy..

To, že se k nám Jorika přišla přineslo spoustu změn. Tyto změny nás učí  mnoho nového. Mezi jinými i toleranci. Toleranci bez hodnocení...

Toleranci a respekt k rozličným cestám, kterými se jako rodiče můžeme vydat. A věřte mi, ty cesty mohou být hodně odlišné :)





Šumava - zima 2014

Na trajektu - léto 2014

Miláno - podzim 2014

Jizerky - pozdní léto 2013

Komentáře

  1. pavlinko, ja myslim, ze pokud to vam obema vyhovuje, tak je to bajecne a neni co resit ....obhajila sis to dokonale, vsem to vlastne muze byt uplne jedno, jste to vy dve a o to jde ... uzivejte!

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem na tom úplně stejně. Vlastně ne, i přes den chce moje malá i 8x, nejen v noci:) Budou jí dva roky. Jediné, co pro svůj dobrý pocit už nedělám je kojení venku (na veřejnosti) a naštěstí to malá zvládá. Já prostě kojím ráda, jsem ráda, že se na chvíli zastavíme v tom běhu a když vidím, jak jí to dělá dobře, neumím si představit, že bych jí to vzala:)

    OdpovědětVymazat
  3. Kojím druhé dítě a vím, jak se to kojící období zpětně zdá vlastně krátké. Šimon se odstavil ve dvou letech - sám. Už mě to noční kojení unavovalo, ale když jsem se ho snažila sama ukončit nebo alespoň zredukovat, neprošlo to. Ten pláč jsem nevydržela, to bylo snazší prostě dál kojit. Jednou v noci jsem mu řekla, že už bychom se na to mohli vyprdnout. :-) A víš co? Šimon řekl "Tak jo." A ono to tu noc fakt skončilo! První dvě noci se budil, aby se napil vody, pak už prospal celou noc. Teď má 4 roky a jak už jsem psala, zpětně to hodnotím tak, že to prostě hrozně rychle uteklo. Sára má 1,5 roku a jsem nastavená tak, že tentokrát budu kojit klidně déle. Jak bude ona chtít. Třeba už to víckrát nezažiju. A jsou to nádherné a intimní chvíle, přesně jak jsi psala. Rády na ně budeme vzpomínat. Jsem hrdá a vděčná, že můžu kojit tak dlouho!! Tak si to užívejte. Na ostatní nehleďte. Mám dvě kamarádky, které kojí 4 leté dcery. Mám kamarádky, které nekojily vůbec nebo velmi krátce. Každý podle svého.

    OdpovědětVymazat
  4. Jen si užívejte tu blízkost! Mně se po kojení B. stýská, ale v půlce těhotenství mi to už bylo tak nepříjemné, že jsem za její samoodstavení byla fakt ráda. Nicméně tvrdila, že bude pak zase pít mlíčko s miminkem, tak jsem zvědavá - a otevřená i této variantě:)

    OdpovědětVymazat
  5. Pavli, moc moc díky. Zrovna jsem přemýšlela, jestli je normální kojit 8x a víckrát za noc, jestli je normální, že v sedmi měsících usíná jen u prsa a jestli je normální téměř plně kojené dítě v sedmi měsících. Jsou to překrásné chvíle a když si vzpomenu, jak náročné to na začátku bylo..jsem ráda, že jsem to nevzdala.

    OdpovědětVymazat
  6. Pavli, nenechte se odradit. Ja kojila obe deti az do chvile, kdy si samy rekly dost. Naprosto me sokovala kamaradka, ktera odstavovala rocniho syna a brala k tomu nejake leky na zadtaveni laktace. Bylo ji z nich zle a navic moc nezabiraly. Maly byl nepricetny, protoze chtel mliko. A kdyz jsem se ji zeptala, proc to dela, odpovedela, ze uz je prece velkej.
    Absolutne nechapu, co na tom sichni furt resi. Vzdyt materske mleko je to absolutne nejprirozenejsi, co muze male dite dostat.
    Takze klid a kojte tak dlouho, jak to bude vam a Jori mile ;).

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Díky za zprávu :)