Summerhill

K narozeninám jsem dostala knihu, kterou jsem si už dlouho přála přečíst. Asi jsem věděla proč... Vyprávění A. S. Neilla o první svobodné škole, o jeho přístupu ke vzdělávání a k dětem vůbec je bezpochyby neuvěřitelně inspirativní.

Summerhill, jako škola, kde samospráva je v rukou žáků i personálu a svoboda je přítomna i v rozhodnutí, zda-li se účastnit výuky, nebo strávit dny hraním. 

"Dítě by mělo žít svůj vlastní život,

ne život  podle představ svých úzkostlivých rodičů,

ani podle názorů pedagogů přesvědčených, že vědí,

co je pro děti nejlepší."

Neustále se snažíme vymyslet různé inovativní a neotřelé způsoby výuky i výchovy, přitom je to tak jednoduché... Přijmout děti jako plnohodnotné partnery. Nenadřazovat se. A pokud to jde... nechat je být.

Před A. S. Neillem smekám. 

 Zaráží mne, že za pět let na pedagogické fakultě jsem jeho jméno nikde nepotkala...

Krátký rozhovor s A.S. Neillem